Basnicky.sk

Známé místo, známé prostředí a známý čas
A stovky hlasů jak malé děti hádají se v nás
Poslední díl románu naplněný štěstím dnes píšeme
Jak skončí náš románek dnes asi neodhadneme.

Bylo 6:32 začalo svítat a my už spolu být neměli.
A naše odloučení bude dlouhé jsme oba věděli.
Proto jsem Tě vzal za ruku, pomalu k Tobě se naklonil
a ptal se, zda byl by hřích, naposled bych Tě políbil

Snad měl to být letmý polibek, já měl smíšené pocity
měl znamenat, že vše končí a přitom nikdo nelíbá jak Ty
Pak začal polibek s trvalými následky a prožívám ho ještě teď.
Chtěla jsi jím říci :“Sbohem!“. Snad měl změnit celý náš svět.

Ten polibek byl tak intenzivní a vášnivý, Tvá krásná ústa Tě zradila.
Řekla: „Budu Tě stále milovat.“ to co jsi slovy už nikdy říci nechtěla
S nikým jsem necítil co s Tebou, máš auru, jsi božská a jedinečná.
Dnes už dík Tobě vím, že naše láska jak polibek je nekonečná.