Basnicky.sk

Zase další ráno
obrazem tvým
je dáno
hluboce vetknutým

do tichých myšlenek
pomalu ustupujících
z radostných vzpomínek
ránem doznívajících

v proudu snění to jak
probouzí se den
a já stejně vím že už
nikdy nevrátíš se sem

pak pár kapek osolí mi polštář
další den tiše přivítám
od lampičky zář pohasíná
a v hlavě jsem zas sám

Ty netušíš
A stejně tě mám
na vrcholu větrného kopce
já do smíchu se dám

stejně smát se budu
i když slzy tečou
a neztratil jsem
snad … toho anděla za tou řekou

.