Pět hodin se dívám na historii
vrcholné renesance a zamýšlím se
kde hledat inspiraci pro psaní
a budování pevných fasád
Jestli pořád myslet na lidské entity
filozofovat nad ornamentálností
nad zvířecími zlozvyky
nebo se soustředit
na nesmyslné pojmenování něčeho
v platonických ideách
Na čem ukázat kolemjdoucím vjem navíc
dobro a harmonickou krásu
což nemějí ani dospělé kočky
Na mrtvém nábytku?
Na nehybných látkách bez krve?
Bez citů a prázdného nádvoří
Mělo by být plné čerstvýho ovoce
a zelí
Nezkouším se ptát tebe
co máš v sobě, co nemáš
a co vůbec nechceš
Od počátku věků tady byl člověk
v rovnováze
někdy opřený o balustry
aby nespadl do jámy jako divá zvěř
A já teď myslím na tebe, kvítko má
jak na čistý papír
který čeká, až ho zamaluju
Je úplně jedno, co to bude
Ty i tak víš
že barvám se neminu
Pohltí tě
Budeš za ně rád, budeš se smát
a plakat od štěstí a světla
které z nich záři
Ty sám budeš motivací
A to je ta inspirace, cit lidské bytosti
zde žila již měla v rukou umění
Nač nabízet řádky o mracích
když i tak vždy vyjde slunce
a pouze v rohu bude stín
Ne jako pekelné zlo
co se tváří nenápadně
Ale jak mementová připomínka
že i rozum má ve všem své místo
Dátum vloženia 22. 2. 2014 00:25Biela_ruža
Rozum a Cit
Básnička je vložená v kategórii Ostatné
Počet zobrazení básne 2050
Nahlásiť príspevok ako nevhodný obsah
Odoberať RSS kanál tohto autora
Uložit a zdieľať
Ulož si alebo zdieľaj tento príspevok v tvojej obľúbenej sociálnej sieti
Komentáre k básničke
- zafirus
páči sa námet, ani spracovanie nie je najhoršie ale nedoladila si to úplne, tá forma potrebuje ešte vyladiť niekde sa mi stráca súvislosť myšlienky, niekde sú neucelené obrazy a tiež rytmus písania my celkom nevyhovoval myslím že vieš písať zaujímavé texty páčil sa mi ten začiatok išla si na to s takej filozofickej strany premýšľania nad vecami myslím že mala by si sa pokúsiť znovu niečo v tomto duchu napísať ale daj tomu viac času aby to dozrelo myslím slovne aj vyhrať sa viac s tou formou znenia textu nemyslím si že si to odflákla ale myslím že vieš tomu dať aj viac
nerád to priznávam ale keď sa vždy pozriem späť na svoje texty po určitom čase som hlboko nespokojný myslím že to je to čo človeka posúva ďalej to že nikdy nenapíšeme úplne dokonalú báseň ale stále sa môžeme zlepšovať
22. 2. 2014 13:31 - Syber
s rozumom, alebo citom... ?
toť je otázka ako písať
mám pocit, že si to podala tu vyvážene .. nikto nedá nikomu na držku ani peklo nebu nič neodpúšťa a platí to aj opačne?
23. 2. 2014 00:00 - Biela_ruža (napísal autor básne)
Zafirus, mas pravdu.. prave tento text som som pridala s tym vedomim, ze sama viem, ze nie je z tych najlepsich a ze je pisany spontanne, slovko za slovom bez hlbsieho premyslania, ako co ma ist.. Potesilo ma, ze je to vidiet, potvrdil si mi, ze moja tvorba vo vseobecnosti nie je len bezduche tapanie sa v slovach a metaforach.. dufam teda.. takze dakujem za kritiku!
Syber, ano, chcela som to podat vyvazene, rovnocenne..
26. 2. 2014 12:28