Basnicky.sk

Jedna krysa, dvě krysy,
nazízají do mísy.

Celé léta trpí hlady,
prolézly už všechny sady,
zahrady i sklepy taky,
troufly jsi i na baráky...
Ze všude je vyhnali.

Párkrát málem umřely.

Už putují dlouho světem,
snoří, baží, hledají.
Smrt jě děsí každým létem,
už neznají, kudy jít.

Jedna krysa, dvě krysy.
Múže jich být stotisíc.
Pro lidi jsou to jen krysy,
je jim jedno, zda jsou v tísni.

Nik jim dosud mile neřek,
po otravy každý běžel,
nikdo nešel na ně s láskou,
nebo s citem...
(Když jsme při tem.)

Zavítaly jedno ráno,vlastně kolem poledne,
mohlo být tak púl jedné
do vesnice jménem Krysá.
Při srdcích jim náhle stíská...

Zde začala část: Krysy v akci.
Zvládli ji bez navigací.
Jsou zde správně, doufaly.
Do oken, dvěří zízaly.
(Azda tudy...)

Zaklepaly k jedné vúně.
Na dvoře stáj, hnúj i studně...
(Azda tudy...)

Otevřela starší paní,
krysy smutně kukly na ni.
Starenka má zkušenosti,
dobře zná ty hladný hosti.

Jedna krysa, dvě krysy,
nazízají do mísy.
„Nenašlo by se tu něco?“
„Pojďte mlsat, je tu leccos.“