Basnicky.sk

Ve škole jsi se na mě kouknul
srdce to vědelo no rozum neposlouchal
nevědel, že nejsi člověk.

Bylo to jako mávnutím čarovním proutkem
zastal jsi při mě
šel z tebe chlad
co na kúži pálí.

Bála jsem se, že mi ublížíš
tve zuby byli blízko mého krku
držal jsi mě pevně

Nakonec jsem utekla
ty za mnou křičíš a já nesliším
pláču, padám, nevzdávam
rozum mi říka vstaň a utíkej dál.

Srdce chce abych jse vrátila spátky
neotáčím se protže já už nechci
srdce se ptá proč vždyť ho miluju
a rozum mi říka, že má oči jako dva smaragdy.