Přeji si, aby Slunce svítilo stále,
přeji si, abychom mohli jít kupředu,
přeji si, abychom štěstí měli i nadále,
ano, Tobě štěstí dát, to dovedu.
Ale co já? já snad na štěstí nárok nemám?
stále mi hází někdo klacky pod nohy,
copak budu na světě stále jenom sám?
Sedněme ke stolu a sepišme dohody.
Dohody o touhách a přáních,
dohody o našich myšlenkách,
je to všechno jenom na nich,
na těch nádherných dívenkách.
Dají mi to po čem toužím?
Dají mi lásku a štěstí a klid v duši?
dají mi to, po čem mé srdce se již dlouho souží?
Kdo ví, to snad jenom Pán Bůh tuší.
Toužím po lásce a štěstí,
toužím po tvých dotycích,
ale již se šíří zvěsti,
že dotklo se mě na lících.
Vzbudil jsem se, byl to jenom sen?
Slunce na mě svítí,
začíná teď další den,
na louce rozkvetlo kvítí.
Hledal jsem štěstí tam kde nebylo,
Hledal jsem lásku tam, kde jí nebylo dosti,
ptáče z potůčku se napilo,
ať se na mne nikdo nezlostí.
Dávat radost, dávat úsměv do tváře,
to je to nejcennější,
jak toho docílit? Zeptám se rodiny, všech, i faráře,
odpověď mi přišla nejrychlejší.
Život je to štěstí samo,
život je to mít někoho rád,
do života stačí málo,
už dosáhl jsem asi toho štěstí, doufám, snad.
Dátum vloženia 1. 2. 2006 11:23irsaq
Přání a touhy
Básnička je vložená v kategórii Priania
Počet zobrazení básne 7675
Nahlásiť príspevok ako nevhodný obsah
Odoberať RSS kanál tohto autora
Uložit a zdieľať
Ulož si alebo zdieľaj tento príspevok v tvojej obľúbenej sociálnej sieti