Basnicky.sk

Čas, když s nocí střída se den
já zvlétl k výšinám a snad i padnul jsem,
ba očaren iluzí mé můzy?
Závojem rosy prorostlá tráva
kde jedinou perinou se stává.

A já i můj anděl s křídlemi zvlétame zas,
s orlama hladit oblaků náruč,
až zazhlídnu svůj prastarý strom,
tam usednu na konár svůj.
S předkama mými probudím píseň,
že v živote mém místo má i tíseň?!
Ale já s radostí lásce naslouchám...

A ty má vílo tanči, až ůnavou padneš
jen lehnu si ty usedneš, tvé dlaně na prsou
na perutích divých husí ať nás povezou...