Jdu pomalu a sama po dlouhé cestě,
hledám vhodná slova, ty po zmoklém městě
Něco Ti pošeptám,
vůbec se mi nechce,
nejde to lehce.
Musím se podívat do nebe,
asi do těch černých mraků,
ani nevím proč, nic nechápu.Najednou slyším cinkat kapky deště,
skoro jsem už brečela,
teď se mi zas nechce.
Miluju ten zvuk, ozvěny a hluk.
Mé tělo začíná tancovat,
ruce mě svlékají,
oči nic nevidí,
mysl mi rozumí.
Tancuju svobodně a nahá,
sakra, mám to tak ráda.
Kapky mi stékají po celém těle,
po horké kůži,
šimrají tak jemně.
Co to má znamenat?
Co se to se mnou děje?
Jsou opravdu všude.
Jsou jako Tvé prsty,
které vlastně vůbec neznám,
ale jedno vím,
určitě je brzy poznám.
Musím je cítit na celém svém těle,
jen na to pomyslím, a celé se mi chvěje.
Dovol mi dovolit Ti poznat mé tělo,
to Tvé by to taky jistě moc chtělo.
Dátum vloženia 26. 12. 2005 23:49Lepo
Ja
Básnička je vložená v kategórii Cudzojazyčné
Počet zobrazení básne 2517
Nahlásiť príspevok ako nevhodný obsah
Odoberať RSS kanál tohto autora
Uložit a zdieľať
Ulož si alebo zdieľaj tento príspevok v tvojej obľúbenej sociálnej sieti