Basnicky.sk

Malá krabice s nápisem spomínok,
košile s jeho vônou
srdičko se svinú,
čuje zatvírat dvere ktoré vedú do spomínok.

Pohled nenávisti
vyckávjet na tú dobú
že vypravjet nekedy se budú.
Dál me potkaváš s tú nenávisti.

Tolik slz,
Tolik uzavretích srdc.
Tolik smutních ocí,
Tolik ludí co medzi sebú bocí.

Jenom lži
Spominky se nedajú vrátit.
Same hádky s tym pocitem nechcú žít.

Nemám síl takto íst dalej,
Ignorují a utíkam
a to víno se do mne leje len .
Problémy a nic jiního už nemám sily íst kudy kam ...

Tolik cest jako zacít od znovu ,
Tolik štestí pri sobe mám.
Tolik dní zaplnení šedou,
Tolik hviezd co už na neby nesvecí nám .

Co se skrýva za tú bidú?
Znáš svuji štestí ...
Znáš svoje bití.
Treská hlavu o te dvere s nú.

Nie je už cesty spátky,
nie je už schodú dál .
Už tie slová su zabudnutými.
Nie je tu už cesty kade svíci ten sál.

Tolik ludí co dokážou zoufalo hladat,
tolik .... co nedokážou zabudnút,
a len s hlavu skolenou íst a nadále radost dát.
Tolik co nedokážou pochopit a trápením zhinút...

Cim dál potkávaš že sú ti podobní,tolik co jsu vždy pro tebe
Tolik co te k nemu dovedou.
Cím stráci dúveru protože už neni pro tobe.
Tolik co jsi im vdacní s ich dúverou...