Basnicky.sk

Jen otevíram dveře kamenům a vkročuji dovnitř fantazie králikú.
Jak se opíram o tužky v mé knize, knize o které jsem v koutě snila...
Teď se otáčim a za zrcadly je vlk...
Kdepak andělé...všichni mlčky klečí a jejich hlavy k pochopení jsou sklopené k růži...


Chtěla bych číst za zrcadly...jaké tajemstvi vlk ukrýva?
Ikdyž každou noc tlačím pod stromy jahody i tak mě touha neopouští...
Tužky se podlamují,a štětec pozná mnoho barev..


Listy se zastavily, vše ztuhlo...
a ty jahody mi už leží u nohou.
Jako by si říkal jsi má...jen má!
Jen spatřím ty oči a jako by o mě snil při každým usnutím slunce.
A strach se jen houpe nad řekou u které bezmocně ležím.


V myšlenkách utíkam po schodech do neznáma,
a holuby mě zdravý..


I tehdy při mém tanci s mečem jsi byl za zrcadly...
I tehdy se listy zastavily a stromy přestaly dýchat...