Jak se to jen na mě dívaš?
Jak to se mnou mluvíš?
A jak se mě to dotíkaš?
Ach ne myslela jsem si že to je jen mé zdání...
Ale ty bys byl schopen mě i milovat...
Díval jsi se na mne tam kde jsem utíkala před vším...
Tam kde jsem se chtěla vzdát všech svích snů...
Tam kde jsi mi podal ruku a těsně mě obejmul...
Do teď jsi pamatuju tvé sluneční slova...
neubližuj si,nebo umřu...
Líbala jsem s tebou stromy nehybné a vznášela se s vodou,
a štěstí bylo na dosah...
a jako oheň jsi se točil kolem mě a nenechal usnout...
a slzy uschly na dlaních kterýma jsem ti hladila tvař...
Líbej mě...
Miluj mě...
Neopouštěj mě...
Ochraňuj mě...
a svíčky nikdy nezhasnou...
Jsme tak odlišní až jsme úplně stejní darebáci...
darebáci kteří okrádaly druhých...
Stebou budu spát i na slunci,
stebou budu číst i měsíc,
stebou budu počítat déšť,
stebou se budu přikrývat listím,
stebou budu pít i sníh...
Dátum vloženia 8. 6. 2009 00:40Lilien 
Ten pravý
Básnička je vložená v kategórii Zaľúbené
Počet zobrazení básne 1922
Nahlásiť príspevok ako nevhodný obsah
Odoberať RSS kanál tohto autora


Ulož si alebo zdieľaj tento príspevok v tvojej obľúbenej sociálnej sieti