Basnicky.sk

Znám vzácné místo ukryté, Co žádné oko nevidí, Kam vstoupit smí jen přátelé A ostatní jen závidí. Tam všude rostou květiny A nikdo je tam neničí, Louky jsou plné motýlů A sladká vůně jehličí. Tam svítí slunce, je modré nebe, A ptáci zpívají. Ta krása je uvnitř tebe, Neznalí marně hledají. Tam mír a klid panuje A peníze se nenosí, Vždy po ruce je vlídné slovo A o pomoc se neprosí. Celý ten ráj ty nosíš v srdci svém, I když je zrovna raněné, Jen ukaž ho těm hodným, ať se to dozví, Jen pospěš, než jejich srdce zkamení. A já půjdu prosit anděla,, Ať už tvé srdce nebolí, A mít tu moc, tak sám ho uzdravím, I když má ústa oněmí. To pro ten ráj, pro čisté srdce tvé, Jen ať už neslzí, Tak ukaž ho těm hodným, ať se to dozví, Snad není pozdě, ať je to nemrzí. Chci říci lidem všem, Co ta místa neznají, Tam v nitru lidí blízkých je lásky dost Jen ať dobře hledají. Na té cestě lidí k lidem, za štěstím, Někdy stačí dát jen znamení, A patří-li k těm hodným, pak se dozví, Že nikdy není pozdě na nová přátelství.