Kdybych se mohla dotknout hvezd,
tych, které jsou na nebi,
svítí porád, vydím je...
Oni mne však ne.
Kdybych se mohla dotknou hvezdy jedné.
Hvezdy té, která svítí, zárí a hreje.
Ne na obloze, lež na mém srdci.
Chci se dotknout hvezdy.
Kdybych mela jedno prání
jedno prání na nebi,tak bych
chtela vydet všechny ty hvezdy na zemi.
Hvezdy skryté jako poklad v prstínku.
Od hvezdy pro človeka z masa a kostí.
Ukryté súhvezdí v stríbre,
svítí a predurčí mi léta hezké.
Protože je od tebe, hvezdo má,
jediná, hrejivá, tá která svítí, nezhasíná ani ve dne.
Svítí porád ve mne.
Kdybych mohla, tak bych chtela,
vydet te i cítit.
Protože si hvezda moje.
Nechcešli ty, abys svítil ve mne?
Tak prijd a zahas to co nejvíc hreje.
Pak li bude všechno dobré...
Ty budeš na nebi svítit dál
a já budu s kouskem prázdnoty
žít a koukat se tam, kde se neumírá.
Dátum vloženia 8. 2. 2007 16:55yaja
Básen nemá vložený názov
Básnička je vložená v kategórii Zaľúbené
Počet zobrazení básne 2922
Nahlásiť príspevok ako nevhodný obsah
Odoberať RSS kanál tohto autora
Uložit a zdieľať
Ulož si alebo zdieľaj tento príspevok v tvojej obľúbenej sociálnej sieti